{"id":44723,"date":"2026-10-26T02:21:29","date_gmt":"2026-10-26T02:21:29","guid":{"rendered":"https:\/\/www.worldclock.com\/australie\/cas-tonga\/"},"modified":"2026-10-26T02:21:29","modified_gmt":"2026-10-26T02:21:29","slug":"cas-tonga","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/australie\/cas-tonga\/","title":{"rendered":"Tonga"},"content":{"rendered":"<p>Kr\u00e1lovstv\u00ed Tonga le\u017e\u00ed v ji\u017en\u00edm Pacifiku, severov\u00fdchodn\u011b od <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/australia\/new-zealand\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Nov\u00e9ho Z\u00e9landu<\/a>, a tvo\u0159\u00ed ho asi 170 ostrov\u016f. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Nuku\u02bbalofa. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z roku 2011 zde \u017eije 103 036 obyvatel a rozloha \u010din\u00ed 748 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zem\u011b je zalo\u017eeno na zem\u011bd\u011blstv\u00ed, zejm\u00e9na na p\u011bstov\u00e1n\u00ed kokos\u016f a manioku. Tonga je mo\u017en\u00e1 jedinou oblast\u00ed Pacifiku, kter\u00e1 nikdy nebyla koloni\u00ed a zachovala si vlastn\u00ed vl\u00e1du. Obyvatele zem\u011b tvo\u0159\u00ed z 98 % Polyn\u00e9san\u00e9, existuj\u00ed zde i mal\u00e9 evropsk\u00e9 a \u010d\u00ednsk\u00e9 komunity. Polyn\u00e9\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 mluv\u00ed tong\u00e1n\u0161tinou, polyn\u00e9sk\u00fdm jazykem z\u00e1padn\u00ed (\u201eton\u017esk\u00e9\u201c) v\u011btve. Tong\u00e1n\u0161tina je pova\u017eov\u00e1na za nejkonzervativn\u011bj\u0161\u00ed polyn\u00e9sk\u00fd jazyk, kter\u00fd pro\u0161el v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed nejmen\u0161\u00edmi hl\u00e1skov\u00fdmi zm\u011bnami. Jazyk je v cel\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed pom\u011brn\u011b jednotn\u00fd, s v\u00fdjimkou ostrova Niuafo\u02bbou, kde se mluv\u00ed dialektem bl\u00edzk\u00fdm jazyku <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/australia\/samoa\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Samoy<\/a>. \u00da\u0159edn\u00edm jazykem st\u00e1tu je i angli\u010dtina.<br \/>\nObyvatel\u00e9 jsou v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b k\u0159es\u0165an\u00e9, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b metodist\u00e9, a spole\u010dnost je hluboce konzervativn\u00ed. V ned\u011bli, kterou \u00fastava pova\u017euje za posv\u00e1tnou, se t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e1 \u010dinnost zastavuje. \u017dije zde tak\u00e9 250 sv\u011bdk\u016f Jehovov\u00fdch a 61 470 \u010dlen\u016f mormonsk\u00e9 C\u00edrkve Je\u017e\u00ed\u0161e Krista Svat\u00fdch posledn\u00edch dn\u016f.<br \/>\nM\u00edra r\u016fstu populace \u010din\u00ed 0,03 % (odhad 2015). Porodnost je 23 narozen\u00fdch na 1000 obyvatel a \u00famrtnost 4,85 zem\u0159el\u00fdch na 1000 obyvatel (odhad 2015).<br \/>\nSt\u0159edn\u00ed d\u00e9lka \u017eivota cel\u00e9 populace \u010dinila podle odhad\u016f z roku 2015 76,04 roku (74,53 roku u mu\u017e\u016f a 77,59 roku u \u017een).<br \/>\nM\u011bnou zem\u011b je pa\u02bbanga (TOP), kter\u00e1 3. dubna 1967 nahradila libru v kurzu 1 libra = 2 pa\u02bbanga.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kr\u00e1lovstv\u00ed Tonga le\u017e\u00ed v ji\u017en\u00edm Pacifiku, severov\u00fdchodn\u011b od Nov\u00e9ho Z\u00e9landu, a tvo\u0159\u00ed ho asi 170 ostrov\u016f. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Nuku\u02bbalofa. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z roku 2011 zde \u017eije 103 036 obyvatel a rozloha \u010din\u00ed 748 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zem\u011b je zalo\u017eeno na zem\u011bd\u011blstv\u00ed, zejm\u00e9na na p\u011bstov\u00e1n\u00ed kokos\u016f a manioku. Tonga je mo\u017en\u00e1 jedinou oblast\u00ed Pacifiku, kter\u00e1&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4095,"parent":44543,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"custom-page-templates-countrypage.php","meta":{"_acf_changed":false,"_kad_blocks_custom_css":"","_kad_blocks_head_custom_js":"","_kad_blocks_body_custom_js":"","_kad_blocks_footer_custom_js":"","_kad_post_transparent":"","_kad_post_title":"","_kad_post_layout":"","_kad_post_sidebar_id":"","_kad_post_content_style":"","_kad_post_vertical_padding":"","_kad_post_feature":"","_kad_post_feature_position":"","_kad_post_header":false,"_kad_post_footer":false,"_kad_post_classname":"","footnotes":"","bs_cache_bypass_cache":0,"bs_cache_related_page":0},"class_list":["post-44723","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"acf":[],"taxonomy_info":[],"featured_image_src_large":["https:\/\/www.worldclock.com\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/1_Tonga.jpg",500,330,false],"author_info":{"display_name":"clocker","author_link":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/author\/clocker\/"},"comment_info":"","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44723","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=44723"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44723\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44543"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4095"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=44723"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}