{"id":44735,"date":"2026-10-26T02:21:46","date_gmt":"2026-10-26T02:21:46","guid":{"rendered":"https:\/\/www.worldclock.com\/asie\/cas-uzbekistan\/"},"modified":"2026-10-26T02:21:46","modified_gmt":"2026-10-26T02:21:46","slug":"cas-uzbekistan","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/asie\/cas-uzbekistan\/","title":{"rendered":"Uzbekist\u00e1n"},"content":{"rendered":"<p>Uzbekist\u00e1n, ofici\u00e1ln\u011b Republika Uzbekist\u00e1n, je jedinou dvojit\u011b vnitrozemskou zem\u00ed ve st\u0159edn\u00ed <a href=\"https:\/\/www.worldclock.com\/world-countries\/asia\/\">Asii<\/a>. Na z\u00e1pad\u011b a severu soused\u00ed s <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/asia\/kazakhstan\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Kazachst\u00e1nem<\/a>, na v\u00fdchod\u011b s <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/asia\/kyrgyzstan\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Kyrgyzst\u00e1nem <\/a>a <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/asia\/tajikistan\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">T\u00e1d\u017eikist\u00e1nem<\/a> a na jihu s <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/asia\/afghanistan\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Afgh\u00e1nist\u00e1nem<\/a> a <a href=\"http:\/\/worldclock.com\/asia\/turkmenistan\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Turkmenist\u00e1nem<\/a>. Hlavn\u00edm m\u011bstem Uzbekist\u00e1nu je <a href=\"https:\/\/www.worldclock.com\/asia\/uzbekistan\/time-in-tashkent\/\">Ta\u0161kent<\/a>. Do roku 1991 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed oblast dobyli uzbe\u010dt\u00ed ko\u010dovn\u00edci, kte\u0159\u00ed mluvili v\u00fdchodoturkick\u00fdm jazykem. V\u011bt\u0161ina dne\u0161n\u00edch obyvatel Uzbekist\u00e1nu pat\u0159\u00ed k uzbeck\u00e9 etnick\u00e9 skupin\u011b a mluv\u00ed uzbe\u010dtinou, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed do rodiny turkick\u00fdch jazyk\u016f. V 19. stolet\u00ed byl Uzbekist\u00e1n za\u010dlen\u011bn do Rusk\u00e9ho imp\u00e9ria a v roce 1924 se stal svazovou republikou Sov\u011btsk\u00e9ho svazu pod n\u00e1zvem Uzbeck\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 socialistick\u00e1 republika. Nez\u00e1vislou republikou je od 31. srpna 1991 (ofici\u00e1ln\u011b od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1991). Uzbeck\u00e1 ekonomika je zalo\u017eena p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na produkci surovin, v\u010detn\u011b bavlny, zlata, uranu, drasl\u00edku a zemn\u00edho plynu. Navzdory deklarovan\u00e9mu c\u00edli p\u0159ej\u00edt na tr\u017en\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed si Uzbekist\u00e1n nad\u00e1le udr\u017euje p\u0159\u00edsnou kontrolu ekonomiky, kter\u00e1 \u010dasto odrazuje zahrani\u010dn\u00ed investory. Politika postupn\u00e9ho, p\u0159\u00edsn\u011b kontrolovan\u00e9ho p\u0159echodu k tr\u017en\u00edmu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v\u0161ak po roce 1995 p\u0159inesla p\u0159\u00edzniv\u00e9 v\u00fdsledky v podob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho o\u017eiven\u00ed. Vnit\u0159n\u00ed politika Uzbekist\u00e1nu v oblasti lidsk\u00fdch pr\u00e1v a osobn\u00edch svobod je n\u011bkter\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi organizacemi \u010dasto ost\u0159e kritizov\u00e1na.<\/p>\n<p>St\u0159edn\u00ed d\u00e9lka \u017eivota cel\u00e9 populace \u010din\u00ed podle odhad\u016f z roku 2015 73,55 roku (70,5 u mu\u017e\u016f a 76,78 u \u017een).<\/p>\n<p>Ofici\u00e1ln\u00ed m\u011bnou je uzbeck\u00fd sum.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Uzbekist\u00e1n, ofici\u00e1ln\u011b Republika Uzbekist\u00e1n, je jedinou dvojit\u011b vnitrozemskou zem\u00ed ve st\u0159edn\u00ed Asii. Na z\u00e1pad\u011b a severu soused\u00ed s Kazachst\u00e1nem, na v\u00fdchod\u011b s Kyrgyzst\u00e1nem a T\u00e1d\u017eikist\u00e1nem a na jihu s Afgh\u00e1nist\u00e1nem a Turkmenist\u00e1nem. Hlavn\u00edm m\u011bstem Uzbekist\u00e1nu je Ta\u0161kent. Do roku 1991 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed oblast dobyli uzbe\u010dt\u00ed ko\u010dovn\u00edci, kte\u0159\u00ed mluvili v\u00fdchodoturkick\u00fdm&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4045,"parent":44540,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"custom-page-templates-countrypage.php","meta":{"_acf_changed":false,"_kad_blocks_custom_css":"","_kad_blocks_head_custom_js":"","_kad_blocks_body_custom_js":"","_kad_blocks_footer_custom_js":"","_kad_post_transparent":"","_kad_post_title":"","_kad_post_layout":"","_kad_post_sidebar_id":"","_kad_post_content_style":"","_kad_post_vertical_padding":"","_kad_post_feature":"","_kad_post_feature_position":"","_kad_post_header":false,"_kad_post_footer":false,"_kad_post_classname":"","footnotes":"","bs_cache_bypass_cache":0,"bs_cache_related_page":0},"class_list":["post-44735","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"acf":[],"taxonomy_info":[],"featured_image_src_large":["https:\/\/www.worldclock.com\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/amirtimur_Uzbekistan.jpg",500,330,false],"author_info":{"display_name":"clocker","author_link":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/author\/clocker\/"},"comment_info":"","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44735","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=44735"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44735\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/44540"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4045"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.worldclock.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=44735"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}